Ochrana před vnějším nepřítelem
Není na škodu být připraven nebo alespoň trochu znát možnosti protivníka.
- Umíte si představit pondělní ráno, kdy se nikdo ve firmě nedostane do žádného počítače, na obrazovce jen podivný nápis s odpočítáváním a částkou v bitcoinech, kterou musíte zaplatit, abyste se ke svým datům vůbec dostali zpátky? Tomuhle se říká ransomware a dnes na to narážejí i docela obyčejné malé firmy.
- Zdála by se Vám podezřelá faktura od dodavatele, se kterým normálně obchodujete, jen s jiným číslem účtu na konci? Tomu se říká phishing a brání se tomu hlavně vycvičeným okem, ne (jen) antivirem.
- Stačí u Vás k přihlášení do e-mailu jen heslo? Když ho někdo jednou odchytí nebo uhodne, je uvnitř – a je jedno, jak dlouhé a šílené to heslo je.
- Kolik hesel má dnes Váš účetní zapsaných na žlutém papírku pod klávesnicí, ruku na srdce?
- Víte, kdo všechno – včetně vlastních telefonů a tabletů – se dnes připojuje do Vaší firemní Wi-Fi a co všechno tam vidí?
- Když nechá zloduch v kanceláři projekce povalovat flashku s viditelným popisem „Archiv-mzdy 2012“, jaká je šance, že ji NIKDO nevloží do počítače? Zloduch tím může získat téměř cokoliv!
- Chodí do Vaší e-mailové schránky často nevyžádaná pošta, tj. SPAM? Není to jen obtížné, je to i oblíbený způsob napadení!
- Co se stane, když notebook Vašeho pracovníka „padne“ do rukou konkurence nebo jen náhodného zloděje?
Víme, jak na to!
Dobrý antivirus je základ! Ideálně, je-li spojený s nástrojem pro centrální dohled.
Zálohy dnes nejsou jen pojistka pro případ, že Vám „umře“ disk. Jsou hlavně záchranná brzda proti ransomwaru – když Vám někdo zašifruje data, máte šanci je obnovit ze zálohy bez těžkého rozhodování, jestli poslat výkupné. Jen musí být záloha odpojená od běžné sítě, jinak ji útočník zašifruje spolu s ostatními daty.
Dvoufaktorové ověření je dnes nejlevnější trik, jak zmařit ukradení hesla. Nastavujeme ho na e-mail, VPN i firemní systémy – většinou je to otázka pár kliknutí na uživatele.
Správce hesel vyřeší, že si lidé přestanou psát hesla na papírky nebo používat to stejné heslo všude.
Podle Vás bych se asi měl raději vrátit k papíru, tužce a logaritmickému pravítku, ne?
Netvrdíme, že tohle všechno musí každý řešit stejně naplno. Vždy je ale prospěšné rizika znát a umět odhadnout jejich pravděpodobnost i cenu za obranu – firmu živenou prací ze dne na den ztráta dat nijak neohrozí, výrobní podnik s dlouho budovanou dokumentací může položit na lopatky.
- Kontrola nad výměnnými médii (flashky apod.) dnes bývá součástí i běžných antivirových programů.
- Různé „vykradače“ hesel se do počítače nejčastěji dostanou z napadených webových stránek – proto je dobré chránit celou síť zařízením, které přístup na škodlivé weby rovnou odepře.
- Šifrování obsahu disku zajistí, že i při krádeži notebooku nebo celého diskového pole zůstanou data nečitelná – zloděj si odnese jen hardware.
- Proti phishingu nejlíp funguje kombinace dobře nastaveného e-mailového filtru a proškolených lidí – tu jednu zprávu, co proklouzne, musí poznat člověk.
- Překvapivý účinek mívá i proškolení zaměstnanců v bezpečné práci s výpočetní technikou.
Ptáte se:
Ale co když si někdo ty informace vyfotí z obrazovky?
Smutnou pravdou je, že ne vše lze zajistit technickými prostředky. Vždy je potřeba, aby šly ruku v ruce s manažerskými metodami – třeba dodatkem pracovní smlouvy o nesdělování informací, doplněným úměrně bolestivou sankcí.
O firmách zašifrovaných ransomwarem jsem něco viděl v televizi, ale vždycky to byly velké a důležité firmy, jako nemocnice nebo banka… nás jako malou firmu přece nikdo hackovat nebude, na to nemáme co nabídnout, ne? :-)
To si bohužel myslí skoro každý – a právě proto jsou dnes malé firmy oblíbenější cíl než ty velké! Útočník dnes nesedí u monitoru a nevybírá si ručně, koho napadne. Pouští to plošně, automaticky, na tisíce adres najednou, a zajímá ho hlavně to, kdo se snadno nechá chytit.
